Ředitel Smíchovské střední Radko Sáblík byl hostem pořadu Start[up]ujeme na CNN Prima News. Garantem dílu byl Vojta Roček, partner VC fondu The Horizons a spoluzakladatel České startupové asociace. Rozhovor přinesl téměř hodinový pohled na české školství — od zastaralého biflování přes práci s chybou a umělou inteligenci až po konkrétní výsledky modelu, který Radko Sáblík buduje na Smíchovské střední už přes dvě desetiletí.
Seškrtejme obsah o polovinu
Radko Sáblík otevřel rozhovor provokativní myšlenkou: vzdělávací obsah by se měl zredukovat na polovinu. Ne proto, aby se studenti méně učili, ale aby zbývající čas věnovali opakování, procvičování a hlavně aplikaci. „Pokud nepracujete s informací aspoň šestkrát, neuloží se vám do dlouhodobé paměti. Pamatujete si 5 až 15 % toho, co jste měli, po velmi krátké době,“ vysvětluje. Připomíná přitom Komenského — učitelé by měli méně učit, aby se žáci mohli více naučit.
Vojta Roček souhlasí a dodává, že učit se izolovaná fakta a poučky jde naprosto proti tomu, co je v dnešní době potřeba. Klíčové je zkoušet, aplikovat a rozvíjet dovednosti — ne opakovat, co bylo v učebnici.
„Důležité je naučit žáky principy, na kterých věci fungují. Když se naučím ty principy, tak pak stejně na projekty, co děláme, používáme program, se kterým jsme se doteďka nesetkali.“
— Radko Sáblík
Odvaha a práce s chybou
Co mladým absolventům podle Vojty Ročka chybí nejvíc? Odvaha začít a schopnost vyrovnat se s neúspěchem — přitom právě to jsou jedny z nejdůležitějších věcí pro podnikání. Na standardních školách se to ale vůbec neučí. Radko Sáblík to potvrzuje: školy studenty za chyby trestají místo toho, aby je učily s chybou pracovat.
Na Smíchovské střední je to jinak. Jeden ze studentů Radku Sáblíkovi děkoval za to, že uspěl v podnikání. „Já jsem o tom uvažoval dlouho, ale nikdy jsem nenašel tu odvahu vystoupit z komfortní zóny. Když jsem kolem sebe viděl, kolik lidí to udělalo, tak jsem to taky udělal,“ popsal prostředí školy, kde je aktivita normou — ne výjimkou.
„Je potřeba vytvářet ostrůvky pozitivní deviace, kde se všichni vzájemně táhnou nahoru. Lidská přirozenost není sedět a nic nedělat. Lidská přirozenost je něco zlepšovat a něco měnit.“
— Vojta Roček
Umělá inteligence ve školství
Vojta Roček vidí v AI příležitost k hyperpersonalizaci výuky — přizpůsobení schopnostem jednotlivých studentů místo plošného přístupu. Ještě důležitější je ale to, co nazývá anglickým slovem „agency“: chuť a schopnost něco dělat. „Pokud mám k dispozici ty nejlepší nástroje světa, které spoustu věcí můžou udělat za mě, tak je to celé o tom, jestli já chci, jestli jsem motivovaný a jestli dokážu ten výsledek vyhodnotit,“ vysvětluje Roček.
Radko Sáblík připomíná, že na Smíchovské střední pracovali s umělou inteligencí ještě před příchodem ChatGPT. Studenti prvního a druhého ročníku vytvořili návody pro práci s AI, které byly předloženy ministrovi školství a Národnímu pedagogickému institutu — a právě z nich pak vznikly materiály, které šly do škol po celé republice.
„Pokud si necháte všechno napsat, nakreslit, spočítat, naprogramovat, může se stát, že budete malinko blbí a pak už se s tím programem ani nedomluvíte.“
— Radko Sáblík
Důvěra, zodpovědnost a výsledky
Radko Sáblík představil svou strategii — takzvanou Sáblíkovu doktrínu — postavenou na pěti bodech: důvěra a zodpovědnost, motivace, prostor pro rozvoj talentu, aktivizace studentů a podnikavost. Na Smíchovské střední funguje kombinovaná výuka — studenti chodí čtyři dny do školy, pátek mají samostudium. Třetina školy je zapsána v programu podpory aktivních a talentovaných studentů, kde platí tři jednoduchá pravidla: nevztahuje se na ně 75% docházka, musí aktivně komunikovat s učiteli a učitel jim musí vyjít vstříc.
Výsledky mluví samy za sebe. Studenti, kteří čtyři roky prošli tímto modelem, odmaturovali se 47,5 % vyznamenání. „Ukázalo se, že sezení v lavicích a výsledky nejsou v korelaci. Jde o to, jak přistupuji ke vzdělávání,“ shrnuje Sáblík.
„Až 92 % času tráví studenti tím, co jim nejde, a pouze osm procent tím, co jim jde. My jsme to změnili — hledáme talent a ten rozvíjíme.“
— Radko Sáblík
Principy, které patří za hranice jedné školy
Celý rozhovor potvrzuje, že model Smíchovské střední není lokální experiment — je to dvacet let ověřená praxe s měřitelnými výsledky. Ředitelé z celé republiky přijíždějí na Smíchovskou střední pro inspiraci. Motto Unie škol inovativních zní jasně: inspiruj a nech se inspirovat. Jako senátor chce Radko Sáblík totéž prosazovat i v legislativě — odstraňovat byrokratické překážky a vytvářet podmínky, aby školy po celé republice mohly jít podobnou cestou. A začít chce doma: propojit školy, firmy, úřady a aktivní lidi z Prahy 5 a Prahy 13 je jednou z pěti priorit jeho kampaně.
„Veřejně říkám, že kdo připravuje studenta na konkrétní pracovní pozici, páchá na něm zločin. Potřebujeme člověka, který umí kriticky myslet, je flexibilní a adaptabilní.“
— Radko Sáblík
