Radko Sáblík byl společně se studentem Martinem Slezákem hostem podcastu Pojistka demokracie, který vydává senátorský klub ODS a TOP 09. Rozhovor přinesl pohled do zákulisí kampaně do Senátu, která nevznikla v politické kanceláři, ale přímo na Smíchovské střední průmyslové škole a kterou neřídí profesionální marketéři, ale sami studenti.
Jak se zrodil nápad na Senát
Myšlenka na politické angažmá Radko Sáblíka začala u studentů. „Vždycky pan ředitel měl řešení na všechny problémy. Říkal jsem si, že je škoda, aby to bylo jen u nás na škole,“ vzpomíná Martin Slezák. Původně studenti snili o křesle ministra školství, ale brzy si uvědomili, že role senátora by pro nezávislého kandidáta dávala větší smysl. Když pak Radkovi Sáblíkovi nabídli kandidaturu zástupci ODS, všechny plány se spojily do jednoho.
Kampaň řízená o přestávkách
Celá kampaň stojí na aktivitě studentů. Ti vymýšlejí strategii, tvoří videa pro sociální sítě a plánují akce – to vše mezi vyučovacími hodinami nebo po škole. Pro ředitele školy jde navíc o nezbytnost. „Mám v tomhle svázané ruce, já nemůžu nikoho oslovit nebo požádat. To je věc studentů, jestli mě někdo bude chtít podpořit,“ vysvětluje Radko Sáblík, proč si studenti vzali organizaci na starost.
„U pana ředitele musíte všechno brát tak, že to bude brát vážně. Když mu řeknete, že na škole postavíme 200m mrakodrap, tak půjde na stavební úřad.“
— Martin Slezák
Mladí a politika
Rozhovor se dotkl i toho, proč by mladá generace neměla politiku ignorovat. Podle studentů do školy diskuse o politice patří – učí je kritickému myšlení a analýze informací. Senát pak vnímají jako klíčovou instituci, která brání ukvapeným změnám ústavy.
„My mladí bychom se měli zajímat o politiku dřív, než se politika bude zajímat o nás.“
— Martin Slezák
Propojování generací a otevřené dveře
Pro Radko Sáblíka není kandidatura jen o školství, ačkoliv celoživotní vzdělávání považuje za nutnost. Chce se zaměřit i na komunitní aktivity a propojování generací na Praze 5, od mladých lidí až po seniory. Jeho hlavní výhodou je zvyk naslouchat. „Moje dveře jsou vždycky otevřené pro všechny. Ať už za mnou chodí studenti do ředitelny, nebo přijdou občané s nápadem. Mohu fungovat jako mentor nebo mediátor a pomoct s jeho realizací.“
„Slovo nemožné škrtáme. Jestliže máme nápad a máme chuť ho dělat, tak je potřeba do toho jít. Jaký bych byl ředitel, kdybych neudělal to samé, co říkám studentům?“
— Radko Sáblík