Ředitel Smíchovské střední Radko Sáblík, který v obvodu č. 21 (Praha 5 a Praha 13) kandiduje do Senátu v nadcházejících volbách 9. a 10. října 2026, byl hostem speciálního dílu podcastu Matador a Benjamínek. S poslanci Marianem Jurečkou a Benjaminem Činčilou debatoval o budoucnosti českého vzdělávání, rozšiřování školy do areálu v Radlicích a Nových Butovicích i o tom, proč ředitelé nemusí čekat roky na legislativní reformy, aby začali učit moderně.
Když ministr jedná se sedmnáctiletými
Hned v úvodu rozhovoru popsal Marian Jurečka svou osobní zkušenost z doby, kdy působil v čele ministerstva práce a sociálních věcí. Na Smíchovskou střední tehdy dorazil s vrchními řediteli resortu domluvit společný projekt. Místo formální debaty v ředitelně je však Radko Sáblík posadil ke stolu se studenty druhého a třetího ročníku.
Studenti vedli celou diskusi, představili harmonogram a dohodli konkrétní výstupy. Pro Radka Sáblíka nejde o výjimečnou situaci, ale o každodenní realitu. Na škole studenti řídí IT infrastrukturu, spravují propagační oddělení, domlouvají mezinárodní výjezdy v programu Erasmus a jednají se zástupci firem i státní správy.
„Seděli jsme tam jako ministr a vrchní ředitelé z ministerstva a naproti nám seděli lidé, kterým bylo 17 až 18 let. Pan ředitel udělal krátký úvod a řekl: Tady se domluvte konkrétně, oni ty projekty řídí. Byl jsem z toho tenkrát úplně perplex.“
– Marian Jurečka
4 dny ve škole a 40 % vyznamenání
Jedním z nejvýraznějších témat debaty bylo rozložení výuky. Na Smíchovské střední probíhá prezenční výuka od pondělí do čtvrtka. Pátek je vyhrazen pro samostudium, kdy žáci neusedají do lavic, ale pracují na týmových projektech, docházejí učit na základní školy nebo rozvíjejí své nápady v coworkingovém centru Next Zone.
Běžné rámcové vzdělávací programy škola zvládá odučit za čtyři dny. Vyučující studenty vedou k tomu, aby se učili samostatně, plánovali si čas a stanovovali priority. Výsledky přitom ukazují, že menší počet hodin strávených v lavicích vzdělávací výsledky nesnižuje. Při posledních maturitách dosáhlo 40 % studentů vyznamenání.
Zároveň na škole funguje program podpory talentovaných a aktivních studentů, do kterého je zapojeno přes 36 % žáků. Na tyto studenty se nevztahuje povinná 75% docházka. Celý systém stojí na třech jednoduchých pravidlech bez jakékoliv zbytečné administrativy: student musí s učitelem aktivně komunikovat, vyučující je povinen mu vyjít vstříc v termínech a student nese plnou zodpovědnost za zvládnutí látky.
Vrstevnické učení schválené inspekcí
Nedostatek kvalifikovaných učitelů na trhu vedl školu k zapojení vlastních absolventů a studentů vyšších ročníků. Dnes na škole působí desítky absolventů a třeťáci běžně vedou odborné semináře pro druháky.
Novátorský přístup vyvolal v minulosti vlnu odporu a Radko Sáblík musel čelit 55 udáním ke kontrolním orgánům. Když Česká školní inspekce zkoumala výuku vedenou středoškoláky bez pedagogického vzdělání, konstatovala přirozený pedagogický cit vyučujících studentů a zařadila vrstevnické učení mezi příklady dobré praxe.
„Český ředitel školy má největší autonomii na světě. Když se chce, jde dělat téměř všechno. Pokud nemám aprobovaného učitele, musím zajistit výuku a mohu sáhnout po člověku, který oboru skutečně rozumí. V dynamických oborech, jako je IT nebo kyberbezpečnost, to ani jinak nejde.“
– Radko Sáblík
Proč je příprava na jednu profesi přežitkem
V debatě o trhu práce zopakoval Radko Sáblík svůj známý postoj, že připravovat studenta na jednu konkrétní pracovní pozici znamená páchat na něm škodu. Současní středoškoláci podle statistik během života změní profesní zaměření i šestkrát. Škola je proto musí vybavit adaptabilitou, schopností řešit problémy a ochotou neustále se doučovat.
Cestou k modernímu školství je podle něj slučování oborů do větších celků s vysokou prostupností, jakou nabízí propojení technické školy a gymnázia:
- 1. ročník: Všeobecný základ zaměřený na hledání silných stránek a talentu žáka.
- 2. ročník: Rozdělení na technickou nebo gymnaziální větev s možností pozdější korekce.
- 3. a 4. ročník: Možnost volit si až třetinu předmětů podle vlastního zájmu napříč obory.
Tento přístup dává gymnazistům šanci proniknout do IT a kyberbezpečnosti, zatímco technici mohou přibrat společenskovědní semináře, pokud zjistí, že chtějí pokračovat na práva nebo ekonomii.
Observatoř v Butovicích i hotel v Radlicích
Dopad těchto principů se přímo dotýká Prahy 5 a Prahy 13, kde škola působí. Po převzetí areálů v Radlicích a u stanice metra Nové Butovice se kapacita školy rozrostla na 12 tříd v ročníku, celkem na 1 600 studentů.
Místo centrálního nařizování dostali prostor sami žáci:
- Na střeše budovy v Nových Butovicích staví studenti observatoř s dekodérem meteorologických satelitů Evropské organizace pro výzkum meteorologickým satelity (EUMETSAT).
- V Radlicích žáci postupně oživují zanedbaný hotel a zapojují do chodu studenty hotelnictví i cestovního ruchu.
- V podzemním protiatomovém krytu zorganizovali prváci ve spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému interaktivní expozici pro žáky základních škol.
Tyto konkrétní projekty ukazují, jak může škola obohacovat veřejný prostor v městských částech. Právě propojování škol, místních firem a samosprávy je jedním z hlavních bodů volebního programu pro obvod č. 21.
Technologie jako sluha, ne rozvařovna mozku
Závěr diskuse patřil digitálním technologiím a umělé inteligenci. Radko Sáblík odmítá plošné zákazy mobilních telefonů na středních školách, kde zařízení slouží jako běžný pracovní nástroj. Zároveň však varuje před závislostí na sociálních sítích, které žáci sami označují za hrozbu pro soustředění.
U umělé inteligence škola povoluje její využití v projektech za podmínky, že žák uvede použitý model. Cílem je naučit studenty kriticky ověřovat výstupy a chápat principy.
„Pokud si necháte všechno napsat, naprogramovat a spočítat, budete malinko hloupí a s technologií se nakonec nedomluvíte. Umělá inteligence nikdy nenahradí učitele, který je pro studenty skutečným mentorem a autoritou díky tomu, co umí.“
– Radko Sáblík
Radko Sáblík se rozhodl kandidovat do Senátu na popud svých studentů, kteří mu nabídli vedení kampaně. Jeho cílem je přenést dvacetiletou zkušenost s odstraňováním zbytečné byrokracie ze Smíchova, Radlic a Butovic do celostátní legislativy.
